Každý máme něco, co stále odkládáme a odkládáme a odkládáme na neurčito. Nějakou činnost, která nás děsí svou náročností, tyčí se před námi jako hora, a čím víc ji odkládáme, tím je ta hora větší. Říkáme si: „Na tohle potřebuji klid, pustím se do toho hned, jak budu mít dostatek času, ano, pak to určitě udělám.“

Přesně tyto pocity zažívám, když si představím ty tisíce fotografií, které mám uložené na všech možných i nemožných místech. Papírové ve skříních, digitální na kompaktních discích, na datových discích. Mobilní telefon radši ani nepočítám. Občas se mi zdá krásný, růžový sen, že jsou všechny ty snímky roztříděny, pojmenovány, katalogizovány. Dokonce je v tom snu mám i v podobě fotoalba nebo fotoknihy. Pak se ale probudím do kruté reality a šílím, většinou ve chvíli, když chci nějakou fotku z určitého období najít.

Doba koronavirová

Najednou ale byla příležitost s tím něco udělat. Přišla doba, kdy jsme se nedobrovolně museli zavřít doma a omezit svůj život drastickým způsobem. Celé Česko bylo v karanténě. Výborně, takže konec s odkládáním, teď přišla ta správná chvíle. Udělám si konečně pořádek ve fotkách.

Jednou ráno jsem otevřela e-mail a zajásala. Hurá! Konečně jsem něco vyhrála! Vypadá to, že štěstí už je vážně unavené a sedne i na vola. V e-mailu jsem četla: „Gratulujeme! Máte příležitost zúčastnit se testování naší fotoknihy – Professional Line. Váš kupón platí do 16. 4. 2020.“

Před pár dny jsem vyplnila soutěžní dotazník firmy Saal Digital. Mezitím se na nás den za dnem z médií valila lavina informací okolo pandemie a já na něco tak podružného úspěšně zapomněla. Byla jsem nadšená! Budu si třídit fotky, vyberu ty nejlepší a můžu si z nich sestavit rovnou fotoknihu. Času je dost, něco kolem měsíce, to bude pohodička.

Jenže, člověk si něco plánuje a … do toho vpadne realita. Byly tady dodělávky zakázek. Stále jsme průběžně sledovali, jak se situace s pandemií vyvíjí, a vedli nekonečné debaty o tom, jak to všechno bude dál a co vlastně budeme dělat. Tři týdny utekly jako voda, a já na fotky ani nesáhla.

Rodí se fotokniha

Rychle jsem se vzchopila a pustila se do práce. Takovou příležitost přece nenechám propadnout! Bleskově jsem třídila a vybírala ty nejlepší fotografie. Pokud jsem to správně propočítala, tak hodnota kupónu by měla stačit na knihu o rozměru 30 × 21 cm, asi tak na 54 stran. Kolik fotografií tam asi tak můžu nacpat? Aby to vypadalo hezky a nebyly moc malinké. Několik krásných panoramatických snímků z Alp jsem chtěla dát přes celou šířku stránky, aby vynikly.

V pondělí  jsem si stáhla z webu Saal Digital (sekce pro profesionály) šablonu pro Adobe InDesign a začala tam ládovat fotky. Nebyl čas se s tím moc čančat. Vytvořila jsem si jednoduchou modulární mřížku na celou dvoustranu, abych do ní mohla dávat různý počet různě velkých fotek. Na nějaké delší popisky nebyl vůbec čas, takže jsem jen vkládala obdélník s textem, o jaký rok, místo a situaci šlo. K rodinným snímkům jsem vrazila občas i nějakou přírodu a celkový počet fotek vyšel na krásné magické číslo 181.

Ve středu jsem měla fotky rozložené na všech stranách. Vygenerovala jsem finální pdf a úspěšně ho nahrála do systému na portál firmy Saal Digital. Začala doba těšení. Možnost dát na obálku  povrch z akrylátového skla, mě velmi zaujala. Jak to asi bude vypadat?

Fotokniha Professional Line

Firma Saal Digital je opravdu výjimečná svou rychlostí. Knihu jsem držela v ruce přesně za 8 dní. V době, kdy byly na hranicích z Německa uzavírky a nekonečné fronty. Jsem s ní velmi spokojená, je krásná, všechny fotky přírodních scén vypadají opravdu dobře, barvy jsou krásně syté. Velká výhoda je, že fotky můžete klidně umístit uprostřed dvoustrany, aniž by vazba knihy nějak rušila. Některé rodinné fotografie jsou trochu víc tmavé s nižší ostrostí, než jsem předpokládala. Může to být ovlivněno papírem pro umělecký tisk, který jsem vybrala. Příště zkusím objednat tisk na fotopapír s leskem.

Na celé situaci mě nejvíc pobavilo, jak rychle jsem z toho množství fotek dokázala vybrat ty správné a přenesla se přes počáteční paniku, že to rozhodně nemůžu stihnout. Kdyby mi někdo řekl, že mám vytvořit 54stránkovou fotoknihu během 3 dnů, asi bych ho poslala do, ehm, no do háje, třeba. A podívejme, najednou to šlo.

Dovětek

Než jsem připravila tento článek, poslala jsem do Saal Digital malý fotosešit o 6 stranách. Chtěla jsem vyzkoušet tisk na lesklý fotopapír. Výsledkem jsou fotky ostré a jasné. Když jsem se o tomto problému zmínila v e-mailové komunikaci, obratem jsem od Saal Digital dostala jako omluvu voucher na novou fotoknihu. Jejich služby jsou opravdu nadstandardní.